Význačné osobnosti

Antonín Pavel Wagner (1834 - 1895) - sochař

A. P. Wagner se narodil v Podharti v červenci roku 1834. Na místě původního domu, který vyhořel stojí dnes domek nový čp.598 s pamětní deskou. Rodina byla chudá. Antonín měl ještě pět sourozenců.
Roku 1851 odešel Antonín do Prahy, aby se vyučil kupcem. Pilně však navštěvoval bratra Františka, který se v Praze učil v sochařské dílně Josefa Maxe. Antonína Pavla sochařství nadchlo. Po Maxově smrti se oba bratři vrátili do Dvora Králové nad Labem. Zde na ně brzy čekala čestná, ale málo výnosná objednávka - socha Záboje. Monumentální kašna se Zábojem byla slavnostně odhalena na náměstí v roce 1857 při příležitosti čtyřicátého výročí nálezu Rukopisu Královédvorského.
Wagner však toužil po dalším sochařském vzdělání, a proto r.1857 odešel na akademii do Vídně. Tam také až do své smrti zůstal.
R.1867 vymodeloval pro rodné město bustu Václava Hanky (dnes v Schulzových sadech). Další tvorba se týkala Vídně (radnice - Právník, Lékař, hlavní brána cís. sídla - Herkules,krotící Cerkera, universita - Orfeus, Medea, Herkules atd.) Uspět v sochařských soutěžích však nebylo lehké, i tehdy existovala závist, korupce.
R.1880 byla vypsána soutěž na uměleckou výzdobu Národního divadla. Wagner pro tuto budovu vytvořil sochy Záboje a Lumíra a sousoší Činohra a Zpěvohra. Královédvorský rodák se také podílel na výzdobě Národního muzea (sousoší Čechie, Morava, Slezsko, Genius české země, Umění, Věda, Průmysl a další) a Rudolfina.
Za celoživotní dílo byl 29.10.1890 jmenován členem IV.třídy České akademie.
Zemřel po krátké těžké nemoci ve věku 60 let dne 26.1.1895. Je pochován na ústředním vídeňském hřbitově (Zentralfriedhof v místě označeném jako Gruppe 22-Reihe 4-Nummer 26).
Na jeho pohřbu řekl jeden z řečníků:

"Jeho genius vlastní silou si razil cestu. Přišla doba zápasů a protekcí a korupcí. Wagner se v boji ubránil. Čestnými zbraněmi porazil nepřátele, kteří ho mohli poškodit hmotně, ale nemohli mu nikdy uloupiti to nejcennější: nesmrtelnost, kterou získal svými díly!"

Co k tomu dodat? Snad jenom Nihil novum sed solem (nic nového pod sluncem).
Autorka: Mgr.Jana Roupová

Bartoš Jan Zdeněk (4. 6. 1908 - 1. 6. 1981) - hudební skladatel a pedagog

Jan Zdeněk Bartoš se narodil 4. června 1908 ve Dvoře Králové nad Labem.
Absolvoval dvouletou obchodní školu a vedle toho studoval hru na housle u Karla Huršla v Hradci Králové. V 18 letech založl vlastního hudebního soubor. Se svým souborem mimo jiné i vystupoval na lodích francouzské námořní společnosti Messageries Martimes se sídlem v Marseille. S nimi procestoval Středozemní moře, Dálný východ i Madagaskar. Po krátkém působení v Paříži se vrátil domů a doplňoval si hudební vzdělání na Pražské konzervatoři pod vedením Otakara Šína a poté v mistrovské škole u Jaroslava Křičky. Hrál mimo jiné v Symfonickém orchestru hlavního města Prahy FOK. Za války působil i jako pedagog.
Od roku 1945 byl vedoucím odboru hudby na ministerstvu kultury a informací, později na ministerstvu školství a kultury. V letech 1959 až 1962 byl šéfredaktorem hudební redakce Státního nakladatelství krásné literatury, umění a hudby. Od roku 1958 až do konce svého života působil pedagogicky na Pražské konzervatoři.
Je autorem knih O hudebních formách, Hudba volá SOS a Breviář posluchače hudby. Skládal jevištní, orchestrální, komorní i vokální díla. Komponoval i hudbu zábavnou a taneční.
Na o olympiádě v Londýně v roce 1948 byla oceněna jeho kantáta Běžec míru.
V roce 1968 se stal čestným občanem města Dvůr Králové nad Labem.
Při příležitosti 110. výročí jeho narození byla 10. června 2018 na jeho rodném domě v Hlávkově ulici slavnostně odhalena pamětní deska.

Bém Jindřich (19.1.1880 - 25.1.1961) - legionář

narodil se 19. 1. 1880 ve Dvoře Králové nad Labem v čp. 616. Po ukončení školní docházky pracoval v textilní továrně Weis & synové. Jindřich Bém rád sportoval, od roku 1893 byl členem sokolského dorostu a stal se nejlepším cvičencem. Při vojenské základní službě v Hradci králové vedl místní žactvo a zúčastnil se všech veřejných cvičení Sokola. Po ukončení základní vojenské služby nastoupil v nové tkalcovně firmy Sochor na místo vedoucího. Po vypuknutí I. větové války působil jako šikovatel v jičínském 11. zeměbraneckém pluku na rakousko-pruské frontě až do 24.9.1915, kdy byla celá rota zajata. Dostal se do Ruska, kde pokračoval ve své sokolské činnosti. V Kyjevě byl zvolen místonáčelníkem - vedl ruské členstvo, ženy a zajatecký oddíl. Uspořádal také několik veřejných vystoupení. V roce 1916 se přihlásil do československých legií a o rok později byl zařazen k 1. střeleckému pluku v Žitomíru. V roce 1918 se stal instruktorem nově vznikajícího 1. Rusko - Českého pluku v Samaře. Díky svým jazykovým a odborným znalostem, byl J. Bém převelen v roce 1919 do Tokia. Co by šikovatel dohlížel na výrobu sukna pro uniformy vojáků československých legií. V Japonsku už jako podporučík správní služby působil až do 12. června r. 1920. V lednu r. 1920 byl plukovníkem Václavem Kopalem vyznamenán "Československou revoluční medailí". Po zrušení hlavního intendantstva se dostal do Vladivostoku a s transportem č. 32 se přes Terst vrátil v srpnu téhož roku do Československa. Byl přidělen jako poručík hraničářského praporu 2 v Trutnově a od května r. 1926 jako nadporučík v záloze. Po svém návratu se věnoval obchodu s textilem. Angažoval se ve veřejném životě - předsedal československé obci legionářské ve Dvoře Králové nad Labem, od roku 1927 byl předsedou královéhradecké župy ČsOL, Od roku 1928 byl členem městského zastupitelstva v našem městě za Národně demokratickou stranu. Mimo jiné byl i velitelem královédvorské Národní střelecké gardy a náčelníkem V. okrsku Jiráskovy sokolské župy. Od 10.května 1939 do 19. června 1939 byl Němci vězněn v Pardubicích. Po dalším zatčení v září 1939 byl převezen přes Výmar do koncentračního tábora Buchenwald, kde se dočkal 11. dubna 1945 osvobození americkou armádou. Dne 1. června 1945 byl zvolen předsedou Místního národního výbor. Po únoru 1948 byl však co by bývalý legionář a představitel Sokola se své funkce odvolán. Zemřel ve Dvoře Králové nad Labem 25.1.1961.
Podle knihy Legionáři v boji za vznik Českosl. Legionáři okresu Trutnov zpracovala LP

Bergl Václav (1718 - 1789) - malíř

Narodil se ve Dvoře Králové n/L. Studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni u prof. Paula Trogera a v Italii u Tiepola a Pittoniho. Po dokončení studií se vrátil do Vídně. Stal se dvorním malířem císařovny Marie Terezie. Byl hlavně malíř fresek a dekoratér nástěných maleb. Jeho díla zdobí mnoho kostelů, klášterů a zámků hlavně ve Vídni a Budapešti. V roce 1759 vytvořil pro kostel sv.Jana Křtitele v našem městě 14 obrazůy Křížové cesty. Dva obrazy byly zničeny ještě před rokem 1899, zbývající byly restaurovány v letech 1854, 1935 a po roce 1990.
Berglova "Křížová cesta" zdobila do r.1896 stěny kostela. Tehdejší děkan P.Jos. Beran nechal odstranit vedlejší barokové oltáře a "Křížovou cestu" prodal sochaři Jos. Suchardovi do Nové Paky, výměnou za plastickou "Křížovou cestu" ze sádry. Deset obrazů prodal Sucharda do kláštera v Solnohradu. Někteří občané Dvora Králové s finanční podporou Rakouského ministerstva kult. a vyuč. dosáhli toho, že byly obrazy v zahraničí koupeny a přivezeny zpět. Provizorně byly uloženy v kapli gymnazia a v roce 1928 postavila Městská spořitelna hlavně pro ně při muzeu místnost. V současné době jsou vystaveny v Městském muzeu Kohoutův dvůr.

Bilina Jaroslav (3.3.1896 - 5.6.1942) starosta města Dvora Králové n/L

Jaroslav Bilina se narodil v Čáslavi. V roce 1898 se přistěhoval do Dvora Králové n.L. Vyrůstal ve skromných poměrech. Vzdělával se soukromě. Stal se úředníkem okresní nemocenské pojišťovny. Jeho zájem o samosprávné otázky přispěli k tomu, že se 11. března 1929 stal členem obecního zastupitelstva a byl zvolen starostou města. Stal se nejmladší člen obecního zastupitelstva. V této své funkci Jaroslav Bilina vyvíjel všestrannou činnost. Zasahoval iniciativně do všech samosprávných otázek města. Po uplynutí volebního období byl opět zvolen starostou města. Jeho práce byla všeobecně uznávána i jeho politickými odpůrci. Při volbách v roce 1935 se stal členem zemského zastupitelstva českého. Za jeho starostování pořádá město v roce 1936 velkou Krajinskou výstavu. Za podpory spořitelny Královédvorské, v jejímž výboru zasedal a pracoval bylo vybudováno Tyršovo koupaliště, rozšiřen vodovod, renovuje se museum, byla zřízena velká tržnice, otevřena obchodní akademie, rozšiřuje se bytová výstavba i lesní majetek města. J. Bílina spolupůsobil při vybudování Textilního musea. V roce 1938 odletěl do Berlína bojovat za záchranu města před hrozícím zabráním do německého pásma. V Ratiboři vyjednával při jednáních delimitační komise. Po okupaci 20. prosince 1939 pod nátlakem Oberlandrata musel Bilina resignovat na starostenství, ale zůstal členem městské rady a obecního zastupitelstva. V únoru 1940 byl donucen k resignaci i na tyto funkce. V době Heydrichiády byl 3. června 1942 zatčen a o dva dny později 5. června 1942 popraven v Pardubicích.
Jaroslav Bilina patří k nejvýraznějším osobnostem našeho města. Svoji činností se zasloužil o jeho rozkvět a neohrožeností přispěl k tomu, že Dvůr Králové n/L nepatří do Sudet.

Drahanský Eduard MUDr. (10.10.1912 - 24.9.1972) - lékař

MUDr. Drahanský byl ředitel Léčebny zrakových vad, přednosta očního ordinariátu nemocnice s poliklinikou ve Dvoře Králové nad Labem, člen výboru strabologické komise České ophtalmologické společnosti Čs. lékářské společnosti J. Ev. Purkyně. Primář očního odd. MUDr.Eduard Drahanský založil v roce 1953 v nemocnici Dvůr Králové n/L mateřskou školu pro deset dětí s vadou zraku (do té doby byla jenom v Kroměříži). Jeho zásluhou se léčebna rozšířila a byla přemístěna do ul Sladkovského, kde je dodnes. Léčebnu zdravotně postižených ročně navštěvuje kolem 200 děti.Sám MUDr.Drahanský navrhl a zkonstruoval některé ortooptické pomůcky. Léčba tupozrakosti červeným světlem, kterou MUDr. Drahanský zde zavedl v letech 1953 - 1954 je využívána dodnes. MUDr.Drahanský je pohřben na místním hřbitově.

Fiedler Hynek (1836 - 24.2.1870) - malíř

Fiedler Hynek byl členem Umělecké besedy v Praze narodil se ve Dvoře Králové n/L, studoval na Akademii výtvarných úmění v Praze a ve Vídni. Maloval portréty a vlastnil fotografický ateliér v Praze na Václavském náměstí. Je spolu s Hynkem Hanibalem autorem opony, která byla v roce 1874 pověšena v Hankově domě. Ústředním námětem je pohled na město Dvůr Králové n/L, po stranách jsou medailonky s kostelem sv.J.Křtitele, pomníkem V. Hanky, Hankovým divadlem a sochou Záboje. Dle vyjádření doc. PhDr. Tomáše Vlčka představuje jednu z nejvýznamnějších českých opon doby secese. Zemřel v Praze.

Gutfreund Otto (3.7.1889 - 2.6.1927) - sochař

Narodil se ve Dvoře Králové n/L v Havlíčkově ul. Na jeho rodném domě je pamětní deska. Studoval na Vysoké škole Umělecko-průmyslové v Praze a v Paříži na soukromé škole Grande Chauniere v Bourdellově ateliéru. První světová válka zastihla Otto Gutfreunda v Paříži. Po vstupu Francie do války se v srpnu r. 1914 přihlásil do francouzské Cizinecké legie. Ve výcvikovém středisku v Bayonne byla zřízena první československá zahraniční jednotka - Rota Nazdar do které byl Otto Gutfreund zařazen. Na jaře roku 1915 se Gutfreund se svou jednotkou zúčastnil bojů na řece Sommě.V bojích u Arrasu byl Gutfreund přímo v zákopu svědkem smrti poručíka Dostála. Na podzim roku 1915 se postavil Gutfreund s dalšími třemi příslušníky Roty Nazdar do čela odporu Čechů a Slováku proti novému tzv. Bérengérovu zákonu a posléze i proti rozpuštění Roty Nazdar. Gutfreund byl obviněn ze vzpoury a pokusu o dezerci a uvězněn do francouzských internačních táborů. Po třech letech vězení na konci války, se konečně podařilo přátelům a představitelům Národní rady v Paříži dosáhnout jeho propuštění z vězení. Gutfreund zůstal do roku 1920 ve Francii. Po návratu do Československa žil až do své smrti r.1927 v Praze. Téma legií se nachází i v díle Gutfreunda. Reliéf s názvem "Návrat legií" můžeme vidět na budově Legiobanky nyní Čs. obchodní banky v Praze, Na Poříčí. Zachovala se kolekce perokreseb s legionářskou tématikou a v neposlední řadě je Otto Gutfreund autorem loga Československé obce legionářské, které se stále používá. V roce 1926 byl jmenován profesorem na Vysoké škole Umělecko-průmyslové v Praze. Jeho dílo můžeme vidět v Muzeu v Trutnově, k nejznámějším však patří sousoší Babičky v Ratibořicích a socha T. G. Masaryka v Hradci Králové, která je uváděna jako nejlépe ztvárněná socha presidenta T. G. M. Je autorem prvorepublikové pětikoruny, odborníky považovanou za nejzdařilejší československou minci. Gutfreund je považován za zakladatele českého soschařského kubismu. Zemřel v Praze.

Halík Tomáš (1856 - 1944) středoškolský pedagog a spisovatel.

Byl profesorem královédvorského gymnázia, založil knihovnu a muzeum. Psal knihy o rodu Šporků, barokních památkách Královédvorska a v r. 1926 napsal dějiny města Dvora Králové.

Hanka Václav (10.6.1791 - 12.1.1861)básník, vydavatel staročeských památek, jazykovědec a reformátor českého pravopisu

Václav Hanka se narodil v Hořiněvsi. Byl autorem ohlasové poezie (Dvanáctero písní) a písní, z nichž některé zlidověly (Jak se ten měsíček za lesíčkem bělá, Když jsem svou Libušku, Vystavím si skrovnou chaloupku). Překládal jihoslovanskou poezii (Prostonárodní srbská múza do Čech převedená). Nejvíce jej proslavilo nálezení tzv. Rukopisu královédvorského v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Kránové n/L v září r. 1817. A jemu připisováno i spoluautorství Rukopisu zelenohorského (1817 a 1818). O pravosti rukopisu se dodnes vedou spory. V.Hanka vydal učebnice a slovníky slovanských jazyků. Navrhl a prosadil tzv. analogickou reformu českého pravopisu (Pravopis český podle základu gramatiky Josefa Dobrovského) a sestavoval mluvnice (české zpracování Mluvnice čili soustava českého jazyka podle Dobrovského).Patřil k nejvýznamějším osobnostem ćeské vědy a kultury své doby. Byl uznávaný i v zahraničí. Zemřel v Praze.

Hrubý Tomáš (1882 - 1966) středoškolský profesor, beletrista

Narodil se v Mláce u Třeboně.V letech 1927 - 1934 byl ředitelem gymnázia ve Dvoře Králové nad Labem. Je autorem trilogie "V soumraku lidstva".

Arch. Karel Jarolímek (5.4.1888 Temešvár - 25.2.1970)

Narodil se v Temešváru ale brzy se s rodinou přestěhoval do Dvora Králové nad Labem, odkud pocházel jeho otec. Karel Jarolímek byl již od mládí vynikajícím všestraným sportovcem. Na jeho podnět se přejmenoval místní cyklistický klub na Sportovní klub Horymír. V době studií v Pardubicích se stal členem SK a hrál kopanou, zůčastnil se zde i závodu v rychlobruslení. Na jaře roku 1908 hrál kopanou za juniory Slávie. V září téhož roku vytvořil rekord na půl anglické míle časem 2,04,2 min., který nebyl překonán téměř padesát let. Přičiněním K.Jarolímka byl založen odbor Českého spolku pro zimní sporty" a v lednu roku 1909 se konalo na Klazarově rybníku pod Hankovýcm domem Mistrovství Čech v krasobruslení. K. Jarolímek se umístil na druhém místě v kategorii juniorů a se sl. Holubovou v krasojízdě párů. Věnoval se hokeji a v neposlední řadě i lyžařským sportům. Jako první královédvorák se zůčastnil v roce 1909 Běchovic. V témže roce se mu podařilo založit ve Dvoře Králové tenisový kroužek. V zimě roku 1910 zvítězil v lyžování na mezinárodních závodech na Špičáku nad B. Hančem. Po té působil K.Jarolímek v Plzni. V zimě roku 1912/1913 zaznamenal další úspěchy při kterých se mu podařilo porazit i norské instruktory, kteří v Čechách působili. Zůčastnil se také závodu v běhu na lyžích při kterém zahynuli Hanč a Vrbata. Po válce se natrvalo usadil ve Dvoře Králové nad Labem. Jako instruktor vojenských lyžařských kurzů vychoval mnoho závodníků a reprezentantů. Stal se prvním mistrem ČR ve združeném závodě v Tatrách.
Arch.Karel Jarolímek obětavě pomáhal při sportovních aktivitách. Stal se funkcionářem státních i mezinárodních sportovních institucí. Jako funkcionář vedl sportovce ČSR na první olympijské hry v Chamonix. Projektoval sportovní stavby, hlavně skokanské můstky nejen u nás ale i v zahraničí. Na Zvičině přestavěl můstek pro skoky nad 50m. K jeho dílům paří i stadion pod Hankovým domem.
Dne 4. dubna 1998 bylo arch. Karlu Jarolímkovi uděleno čestné občanství města Dvora Králové n/L in memoriama. Na domě kde žil mu byla téhož dne odhalena Pamětní deska.
Podle knihy Zprávy vlastivědného kroužku 1970 volně zpracovala L.P.

Kalenský František (nar.10.2.1945) - výtvarník

František J. Kalenský vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně, obor grafika. Od druhé poloviny 70. let studoval u sochaře Jindřicha Vielguse v Praze. V roce 1984 emigroval do USA. V posledních letech žije ve Dvoře Králové h/L, kde se kromě své umělecké činnosti věnuje i arteterapii.Vystavuje nejen v České republice ale i v zahraničí. V zahraničí jsou i jeho některá díla.

Kratěna Jaroslav zemřel 1.7.2024, 76 let

královédvorský spisovatel, básník a cestovatel. Městským zastupitelem byl V leteh 2002 - 2006 a od roku 2014 až do své smrti.Napsal deset úspěšných knih o svých cestách po Severní Americe, tři básnické sbírky a tři veršované knížky pro děti. V roce 2019 vyšla k 750. výročí první písemné zmínky o Dvoře Králové nad Labem jeho sbírka básní Dvůr Králové nad Labem veršem, taky obrazem, s nadsázkou a humorm!. Skládal i písňové country texty. Získal Cenu města Dvůr Králové nad Labem v roce 2017 za celoživotní přínos v literární oblasti a za rok 2022 za vydání své poslední básnické sbírky Poetický Pel-Mel aneb Básně a texty rozmanité.

Langer Jan (1861 - 1919) - novinář a překladatel

Jan J.Langer, zakládal knihovnu Slavoj. V lete 1891 - 1895 vydával ve Dvoře Králové n/L noviny Český venkov. Později byl redaktorem Plzeňských listů a vídeňským parlamentním zpravodajem Českých listů. Přeložil do češtiny několik děl H. Sienkiewicze. V době studia na gymnáziu ve Dvoře Králové n/L, byl u něj ubytován Kamil Zeman maturoval v r.1900(Ivan Olbracht).

Mahrla Karel (17.5.1911 - ?) - architekt, malíř

Narodil se ve Dvoře Králové n/L, studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Gočára. Je autorem výtvarného řešení osvětlení sportovního stadionu v Hradci Králové a plastik v areálu fakultní nemocnice.

Mikš Joza (21.4.1901 - 26.7.1966) - malíř

Mikš Joza se narodil v Malé Skalici. Před první světovou válkou se s rodiči přestěhoval do Dvora Králové nad Labem do Nerudovy ul. čp.1107.Po povinné školní docházce studoval v letech 1914 - 1918 na Odborné škole tkalcovské ve Dvoře Králové nad Labem. V roce 1920 začal studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof.Hofbauera. Zdůvodu nedostatku peněz nemohl dostudovat. V letech 1922 - 1924 absolvoval dvouletou vojenskou službu, kde pilně maloval. Vystavoval v Dolním Kubíně a Rožumberoku. Od r.1924 pracoval jako samostatný malíř. Zamiloval si Krkonoše a Podkrkonoší i Tatry. Od roku 1924 do roku 1945 uspořádal přes 70 výstav, mezi jinými i ve Dvoře Králové n/L, Trutnově atd. Po svatbě, která se konala v r.1927 postupně bydlel s rodinou v Libušině ul. čp.1049, v Macharově ul. a Revoluční čp. 76. V roce 1947 se celá rodina přestěhovala do Vrchlabí. V Prostřením Lánově měl Joza Mikš chalupu, která mu současně sloužila jako ateliér. Finančně se mu nevedlo, proto se přestěhoval s rodinou (manželkou a dvěma syny) do Jablonce nad Nisou. Situace se nezlepšila. Po rozvodu s Martou Schamannovou se oženil s Evou Horáčkovou, s kterou měl dceru Evu. Protože nebyl po válce přijat do syndikátu výtvarníků nemohl vystavovat ani prodávat obrazy. Ani druhé manželství nevydrželo. Za svízelné finanční situace v Jablonci n/N J.Mikš zemřel.

Menčík Břetislav (17.5.1883 - 25.3.1958)- akademický malíř

je pochován na místním hřbitově.

Montanus Jan (1580 - 1614)- malíř

Montanus Jan, narozen ve Dvoře Králové n/L. Po svatbě s Annou, dcerou hospodářského správce žirečského panství a městského konšela Jana Kapelleho, bydlel na náměstí. Zahynul při válečném tažení na Litomyšl ve vojsku, kterému velel Adam Zilvar, majiel Žirče.

Netík Václav (20.9.1910 - 20.7.1941) - pilot

Netík Václav se narodil ve Dvoře Králové n/L, létal u čs. aeroliníí a jako pilot působil u 311. čs.bombardovací perutě v Anglii. Vykonal celkem 15 operačních letů, většinu jako druhý pilot. Jako kapitán letěl poprvé 19.7.1941. Dne 20.7.1941 bylo jeho letadlo sestřeleno při návratu z akce blízko holandského pobřeží. Tělo V.Netíka bylo nalezeno na jižní straně ostrova Rottum. Od r.1947 je pochován na hlavním hřbitově v Oldebroeku (válečný hrob číslo 18).
Václav Netík byl vyznamenán Československým válečným křížem
Rozkazem ministra národní obrany ČSFR byl dne 1. června 1990 povýšen na plukovníka letectva In memoriam.

Müller Jan (1814 - 1895) - sochař

Müller Jan se narodil v Žirči. Od roku 1840 se učil u Suchardy v Nové Pace. V roce 1845 nastoupil na Akdemii výtvarných umění ve Vídni, kde se stal později se svým bratrem majitelem soschařského závodu. Je autorem soch na zámku Belveder. Jeho díla jsou také na zámcích v Rakousku.

Müller František (1819 - 1887) - sochař

Müller František se narodil v Žirči. Studoval na Akdemii výtvarných umění ve Vídni. S bratem Janem byl majitelem soschařského závodu. Spolu se podíleli na výzdobě dvorní Opery a hradního divadla ve Vídni. Je autorem plastické výzdoby na stěnách a stropě obou hlavních sálů na Pražském hradě. Figurální díla obou bratří jsou v kostele Dubence, Kocléřově a Žirči. František Müller zemřel ve Vídni. Je ale i s bratem pochován na hřbitově v Žirči.

Pacák Jiří František (1670 - 11.8.1742) - sochař

Pacák Jiří František se narodil v Žirči, byl významný barokní sochař, spolupracovník M. B. Brauna v Kuksu. S Braunem s polupracoval i v Litomyšli na vnitřní výzdobě kostela Piaristů. Poslézese se osamostatnil a oženil do Moravské Třebové, kde také zemřel. Dílo Pacáka Jiřího můžeme vidět v Poličce, Smiřicích, Dubenci, Vrchlabí, Moravské Třebové i v Žirči.

Pacák Josef (? - 1740) - sochař

otec J.F. Pacáka, narodil se v Žirči, byl majitelem sochařské dílny ve které byl jeho syn zaměstnán. Zemřel v hospitalu v Kuksu. Dosud není jasné, který z Pacáků je autorem soch v Žirči a jeho okolí, v kostele na Zvičině a v Markoušovicích.

Pless Josef (26.12.1801 - 26.5.1881) - mědirytec

narozen ve Dvoře Králové n/L, od roku 1835 se stal pražským měšťanem V r. 1841 mu byl vydán pas do Německa, Anglie a Ruska za účelem dalšího vzdělávání. zemřel v Praze.

Rakoncaj Josef (6.4.195 Dvůr Králové n/L) - horolezec a publicista

lést začal na pískovcových skalách a ve Vysokých Tatrách. V roce 1983 se zúčastnil italské expedice a vystoupil na druhou nejvyšší horu světa K-2 Čhogori, 8.611m n.m. Tím vytvořil nový československý výškový rekord. Je jediným horolezcem, který tuto horu slezl dvakrát a to ze severu i jihu. Do konce roku 1993 se zúčastnil 14 výprav do Himaláje, zdolal 8 ze 14 nejvyšších hor světa. Spolu s M. Jasanským napsal 3 knihy a sám vydal knihu fotografií.

Prof. MUDr. Helena Rašková, DrSc., Dr.h.c., roz. Hellerová (2.1.1913-13.4.2010)

česká farmakoložka, profesorka Univerzity Karlovy, členka korespondentka ČSAV (1968). Zabývá se zejména otázkami farmakologie bakteriálních toxinů, farmakologicky nespecifické rezistence a farmakologickými zásahy do nervové regulace. Ve Dvoře Králové navštěvovala gymnázium. Následně vystudovala klasickou medicínu Od roku 1937 praktikovala na několika odděleních, nejdéle na klinice profesora Pelnáře. Za II. světové války pracovala ve farmaceutické firmě Frager, kde zároveň působila jako lékařka. Na podzim roku 1945 odešla na stáž do Oxfordu. Po návratu se stala docentkou farmakologie lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Byla u zrodu Světové unie farmakologických společností a jejím generálním sekretářem. Od roku 1955 byla přednostou Farmakologického ústavu fakulty dětského lékařství. Po té co v roce 1968 musela fakultu opustit pracovala v zemědělství. Mimo jiné získala čestný doktorát Univerzity v Lausanne a byla zvolena čestným členem Belgické královské lékařské akademie. Obdržela Sibeliusovu medaili Univerzity v Helsinkách a zlatou medaili Slovenské akademie věd. Stala se členem-korespondentem v bývalé Československé akademii věd, čestnou členskou řady domácích a zahraničních vědeckých společností. V roce 2004 obdržela ocenění za zásluhy o evropskou toxikologii a v roce 2006 byla vyhlášená osobností roku Ve Dvoře Králové n/L.

Seidl František (? - 26.9.1763)- sochař a řezbář

Seidl František se odstěhoval do Moravské Třebové, kde se oženil. Byl svědkem na svatbě sochaře J.F.Pacáka. V letech 1752 - 1760 pracoval pro Mariánské bratrstvo v Moravské Třebové.

Schulz Antonín (1852 - 1922) spisovatel, dramatik

A. Schulz se narodil v Pelhřimově. Založil městské muzeum, uspořádal městský archiv a vydával knihy, které se vztahovaly k minulosti Dvora Králové n/L. Podle něho byly nazvány místní sady a základní škola. A.Schulz je pochován na místním hřbitově.

Soukup František (7.2.1879 - 15.3.1957) - malíř

Narodil se ve Dvoře Králové n/L. Studoval na Vysoké škole umělecko průmyslové v Praze sochařství u prof.C.Kloučka a ST.Suchardy, později malířství u J.Preislera a F.Janewaina. Studijně pobyval v Berlíně, Mnichově a Paříži. Vynalezl nový způsob malířské techniky nanášeníolejových barev kovovými tubami tzv. Tenellu. Vystavoval samostatně v roce 1922 v Praze Rudolfinu v letech 1936,1951, 1958 a 1984 ve Dvoře Králové n/L. Jeho obrazy lze vidět v České spořitelně, na Městském úřadě a na bývalé budově Městských elektrických podniků na Slovanech. Fr.Soukup zemřel ve Dvoře Králové n/L, kde má na hřbitově hrobku. Jeho jméno nese ulice v Podharti spojující ul.Nerudovu a Fibichovu (u hřiště).

Střihavka Jaromír (27.5.1914 - 9.7.1994) - letec

Jaromír Střihavka se narodil 27. května 1914 v Lipnici. Dne 1.10.1932 nastoupil do Školy leteckého dorostu v Prostějově a o dva roky později k 3. leteckému pluku v Piešťanech. V roce 1938 byl zařazen jako pozorovací pilot u 13. letky 3. leteckého pluku ve Spišské Nové Vsi. V té době již byl v hodnosti rotného. Dne 24.6.1939 přešel hranice do Polska. Přes Francii se dostal do Anglie a 2.8.1940 byl po přísaze přijat do RAF. Od roku 1941 až do konce války působil jako Operační pilot a instruktor. V roce 1944 absolvoval stíhací velitelský kurs, po kterém byl přemístěn zpět k 310. čs. peruti. V srpnu 1945 se v hodnosti nadporučíka letectva v záloze vrátil s 313. perutí do vlasti. V r.1946 byl přeložen do skupiny důstojníků letectva z povolání. V říjnu téhož roku získal hodnost štábního kapitána letectva. V r.1948 je zproštěn vojenské činné služby a vyhozen z armády. Vrátil se do Anglie a zpět do RAF. Zemřel 9. července 1994. Podle jeho přání je pochován na hřbitově v Lipnici. Jaromír Střihavka byl úspěšný stíhací pilot, který zasáhl i do bojů o Velkou Británii.
Vyznamenání :Československá medaile Za chrabrost, Československý válečný kříž, Čs. medaili Za zásluhy 1. stupně, čs. pamětní medaili se štítky F - VB (Francie - Velká Británie)
Anglická vyznamenání: Star se štítkem "Battle of Britain", Air Crew Europe Star se štítkem "Atlantic", Defence Medal a War Medal.
Dne 11.9.1996 obdržel Jaromír Střihavka "Čestné občanství města Dvora Králové n/L in memoriam".

Študentová - Ježková Sylva (24.9.1908 - ?) - malířka

narozena ve Dvoře Králové na/L, studovala na Kreamické škole v Bechyni, na Akademii výtvarných umění v Praze a na Académie Nouvelle v Paříži. V letech 1938 - 1942 vystavovala v Praze, Písku a na Kladně.

Ussak (Ušak) Daniel (1560 - ?) - malíř

narodil se ve Dvoře Králové n/L, v dnešním domě čp.75. Stal se členem malířské dílny Jana Kantora v Praze. Malířsky vyzdobil dva kodexy koncionálu pro Lomnici nad Popelkou. V durhém kodexu je i jeho vlastní portrét z roku 1582. Koncionál je nyní majetkem Univerzitní knihovny v Praze. Rok úmrtí Ussaka není znám.

Veselý Eduard (11.3.1904 - 18.11.1971) logoped v Choustníkově Hradišti

E.Veselý se narodil v Radovesnicích u Chlumce nad Cidlinou. Studoval na gymnáziu v Pardubicích a po čtyřech letech studia přešel na učitelský ústav v Hradci Králové, kde v roce 1924 maturoval. Po maturitě působil jako zastupující a poté výpomocný učitel na Pardubicku. V roce 1928 byl jmenován definitivním učitelem v Kladrubech.V Jilemnici absolvoval roční praxi, kde učil v dívčí výchovně. V roce 1930 složil zkoušky způsobilosti pro vyučování děti v pomocných školách. Od roku 1931 začal pracovat ve Dvoře Králové n/L. Nejprve jako učitel pomocné třídy při chlapecké škole a od roku 1935 jako vedoucí pracovník samostatné pomocné školy. E.Vesely byl členem logopedické sekce Československé akademie věd a členem Československé psychologické společnosti. Po roce 1950 vedl s primářem MUDr.Kopeckým logopedickou poradnu. V roce 1954 dostudoval Pedagogickou fakultu University Karlovy v Praze v oboru defektologie. Jeho zásluhou byla v roce 1965 zřízena v Choustníkově Hradišti škola pro vadně mluvící děti. Zemřel náhle 18.11.1971.

Viták Antonín Konstantin (1835 - 1906) pedagog, spisovatel

Viták Antonín se narodil v Čáslavi. Byl průkopník předškolní výchovy dětí. Založil významný pedagogický časopis "Pěstoun". Je autorem Dějin města Dvora Králové (1867) a v ve svých pamětech zmiňuje Královédvorsko v r. 1866.

Wachsman Alois (14.5.1898 – 16.5.1942) architekt, malíř, ilustrátor, knižní grafik, scénograf a průmyslový návrhář

Alois Wachsman se narodil v Praze.V letech 1917-1922 vystudoval architekturu na pražské technice (ČVUT), roku 1920 byl jedním ze zakladatelů skupiny Devětsil. Spolupracoval s představiteli české meziválečné divadelní avantgardy a s režiséry řady divadel (Osvobozené divadlo, D 34, ND). Z inscenací: Těžká Barbora (J. Voskovec, J. Werich), Úklady a láska (F. von Schiller), Bouře (W. Shakespeare). J. Werich), Úklady a láska (F. von Schiller), Bouře (W. Shakespeare). V letech 1925-1928 studoval architekturu u Josefa Gočára na Akademii výtvarných umění. Od roku 1923 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. A. Wachsman byl zpočátku pod silným vlivem francouzského kubismu, později se jeho obrazy blížily surrealismu.Studoval malířské techniky a technnologie děl starých mistrů. Ke konci života maloval téměř realistické obrazy s náboženskými tématy. Působil také jako ilustrátor a divadelní architekt pro Stavovské i Národní divadlo. V letech 1927-1930 spolupracoval s Josefem Gočárem na návrhu kostela svatého Václava v Praze Vršovicích. Jeho gobelíny zdobí Strakovu akademii a mozaiky chrám sv. Víta v Praze. Umělecké působení Aloise Wachsmana bylo velmi různorodé. Patřil mezi první, kdo v Československu tvarovali karoserie automobilů. Od roku 1937 žil ve Dvoře Králové nad Labem kde pracoval v továrně Josefa Sochora jako výtvarný poradce pro textilní tisk. Na hřbitově ve Dvoře Králové nad Labem je náhrobek rodiny Hanelovy s mosaikou Kristovy hlavy na roušce sv. Veroniky, u kterého je A. Wachsman autorem návrhu. A. Wachsman zemřel po těžké nemoci roku 1942 v Jičíně.

Zbroj Eduard (15.3.1912 - 4.12.1944) - vojenský důstojník

Eduard Zbroj se narodil 15. 3. 1912 ve Dvoře Králové n/L. Absolvoval Státní reálné gymnázium ve Dvoře Králové n/L. Maturoval v roce 1931. Poté studoval na Vojenské akademii v Hranicích. Byl důstojníkem z povolání v hodnosti poručíka pěchoty. Jeho cesta do RAF začala 18.8.1939. Vedla přes Polsko, Oděsu, Istanbul,Bejrút, Francii. V roce 1941 byl převelen k letectvu a přijat do RAF. Dne 28.10.1943 byl jmenován kapitánem letectva a o rok později štábním kapitánem Dne 4.12.1944 zahynul v letadle Liberator, který se zřítil krátce po startu z letiště Tain. Urna s popelem E.Zbroje je uložena v rodiném hrobu na královédvorském hřbitově.
Vyznamenání : Čs. medaile Za chrabrost, Čs.medaile Za zásluhy II.stupně, Československý válečný kříž - in memoriam.
Rozkazem ministra obrany ČSFR dne 1. června 1990 byl povýšen na podplukovníka letectva in memoriam. Ve Dvoře Králové n/L ve Strži je na jeho počest pojmenovaná ulice Eduarda Zbroje.